Život vzešel z vody. Tento jednoduchý fakt nám připomíná, že naše nejhlubší spojení a největší inspirace často pochází z nejjednodušších věcí. Ať už jde o běh v parku, turistiku v horách, nebo fotografování přírody, klíčem k otevření dveří kreativity je často prostě “uvolnit se”.

Když se ponoříme do svých oblíbených volnočasových aktivit, naše mysl se uvolní a otevře se prostor pro kreativitu. V tomto stavu odreagování se často rodí ty nejlepší nápady. V mém případě třeba technická řešení 3D návrhů nebo vizualizaci.

Je to paradox, že když přestaneme hledat, často to nejcennější najdeme. Možná je to proto, že naše volnočasové aktivity nám připomínají naši prapůvodní spojitost s přírodou, kde vše plyne a nic není nuceno. A tak, i když se zdá, že “nic neděláme”, možná právě v těch chvílích děláme to nejdůležitější – necháváme svou mysl, aby byla svobodná.

Takže příště, když budete běhat, fotografovat, nebo jen tak relaxovat, nechte svou mysl volně bloudit. Možná právě v těch chvílích přijde ta pravá inspirace pro váš další projekt. Ať už jde o návrh nového loga, vytvoření 3D modelu nebo vizualizace projektu, nechte se vést proudem svých myšlenek.

Protože právě v těch okamžicích, kdy se nám zdá, že si odpočíváme, naše mysl nejvíce rozvíjí svou kreativitu.

Vítejte v mém designovém světě, kde se potkávají nápady, pixely a občas i trocha chaosu. A kde se občas setkávám i s klienty ztracenými v labyrintu Pinterestu.
Komunikace s nimi pak může připomínat spíše hru na schovávanou – oni hledají ideální domov a já se snažím najít cestu ven z jejich digitálního bludiště.
Ne vždy je to snadné, jelikož jejich vize se občas skrývá pod spoustou barevných koláží a DIY návodů. Ale s trochou trpělivosti a smyslu pro humor se nám snad podaří dosáhnout kýženého cíle.

Malá ukázka:

Klient: “Potřeboval bych poradit s barákem. Máte nějaké nápady?”

Grafik: “Samozřejmě, rád s vámi proberu vaše představy. Jaký styl se vám líbí? Preferujete moderní minimalismus, rustikální útulnost, nebo něco extravagantního?”

Klient: “No, víte co, já se v tom moc nevyznám. Prostě ať to tam vypadá jako v televizi.”

Grafik: “V televizi je spousta stylů. Máte nějaký konkrétní příklad?”

Klient: “No, takhle nějak… s těma lustrama a obrazovejma tapetama.”

Grafik: “Rozumím. A co barvy? Máte nějaké preference?”

Klient: “No, ať to tam není moc tmavý. A co to bude stát?”
…
Klient: “Líbí se mi ty moderní domy s velkejma oknama. Ale ať mi tam nesvítí slunce, to nesnáším. A ať to taky není moc průhledný, ať na mě lidi nečumí.”
…
Klient: “Potřebuju víc prostoru, ale nechci bourat. Takže ať ten dům zvenku vypadá stejně, ale uvnitř ať je to větší.”
….
Klient: “Chci, aby ten dům byl originální a jedinečný. Ale ať to nestojí moc a ať to vypadá jako z katalogu. A ať se to líbí všem, i tchýni.”
…
Grafik: (v duchu) “Hledání ideálu (a dialogu) pokračuje…”

I když práce s klientem, který “neví, co chce”, může být náročná, je to zároveň i výzva k tvořivosti a hledání inovativních řešení. A kdo ví, možná se podaří dosáhnout kýženého “wow” efektu.

A pamatujte, i když se může zdát, že grafik má kouzelný klobouk plný perfektních návrhů, cesta k ideálnímu návrhu (a grafice obecně) je plná zkoušek a objevování. Nebojte se sdílet své nápady a přání, ať už jsou jakkoli vágní, a společně s grafikem se vydejte na cestu za vizuální identitou, která bude perfektní pro vás i vaši firmu.

Poznámka: Ukázka dialogu záměrně nemá žádný závěr, žádné řešení probírané problematiky. Cílem je ukázat, jak může být práce s nerozhodným klientem náročná a zábavná.

I jako vegetarián, který dokáže ocenit dobrou sójovou klobásu, si nemohu nevzpomenout na tradici masopustu.

Je tu čas radosti a tradičních pochoutek, a s ním otázka – co když je vaše radost ze života… veganská?

Nemějte obavy, v době, kdy se na téměř vše lepí štítek “vegan friendly” – od zubní pasty přes ponožky až po veganské psí granule, máme už tuto nálepku i pro design interiérů.

Ano, když už i masopustní klobásy mají svou veganskou verzi, tak proč by neměly mít veganský ekvivalent i naše obývací pokoje?

Nechme kůži a vlnu na zvířatech, máme vegan & cruelty free materiály, tapety z recyklovaného papíru, pohovky plněné ekologickou pěnou.

Veganský design interiérů říká “ano” udržitelnosti a “ne” zbytečnému utrpení a přináší tak novou dimenzi do konceptu domova – místa, kde se tradice setkává s moderním soucitem, a to vše pod záštitou ekologické udržitelnosti.
Veganský masopust v vašem interiéru? Proč ne.

“Přijde čas, kdy zabíjení zvířete bude považováno za stejný zločin jako zabíjení člověka.” – Leonardo da Vinci

Bydlení je důležitá potřeba každého člověka. Ale někdy si do našich domovů nosíme věci, které jsou zbytečné, nepraktické nebo dokonce škodlivé. Proč to děláme? Co nám to přináší?

Možná si myslíme, že takové věci nám zpříjemní bydlení. Možná chceme být trendy a držet krok s módními novinkami. Možná se snažíme zapůsobit na návštěvy nebo sousedy. Ale je to opravdu to, co chceme? Je to opravdu to, co nám dělá dobře?

Podle mě ne. Podle mě jsou takové věci jen způsob, jak se zatěžovat a plýtvat prostorem. Podle mě jsou takové věci jen zdroj nepořádku a prachu. Podle mě jsou takové věci jen překážkou pro naše pohodlí a zdraví.

Protože bydlení není jen o tom, co máme. Bydlení je o tom, co potřebujeme. Bydlení je o tom, co nám dělá radost. Bydlení je o tom, co nám pomáhá žít.

A tyto věci nemusí být o tom, jak jsou velké a drahé. Tyto věci mohou být o tom, jak jsou funkční a užitečné. Tyto věci mohou být o tom, jak jsou hezké a vkusné. Tyto věci mohou být o tom, jak jsou osobní a originální.

A tyto věci můžeme najít v jakémkoli prostoru, který je pro nás vhodný a příjemný. Nemusíme mít spoustu věcí, které nám nic nedávají. Stačí nám pár věcí, které nám něco přinášejí. Stačí nám jednoduchost a kvalita.

Protože bydlení není o tom, jak moc máme. Bydlení je o tom, jak málo potřebujeme. A jak moc si to užíváme.

Open space kanceláře jsou velké místnosti bez stěn a dveří, kde pracuje více lidí. Jsou to moderní a populární pracovní prostory, které mají své příznivce i odpůrce. Jak se v nich cítíte vy?

Takové rozložení kanceláře může ovlivnit naši práci i život. Můžou nám pomoci spolupracovat, komunikovat, tvořit a inovovat. Ale také nám mohou ubrat soukromí, soustředění, pohodu, motivaci a výkon.

Open space kanceláře tedy nejsou pro každého a pro každou práci. Záleží na tom, co děláme, jací jsme, co máme rádi a co potřebujeme. Někdy nám mohou vyhovovat, jindy ne.

Pokud jste extrovert, který rád komunikuje s kolegy, sdílí nápady a inspiruje se, pak jsou open space kanceláře pro vás ideální. Budete se cítit jako ryba ve vodě a vaše práce bude zábava.

Naopak, když jste introvert, který potřebuje klid, soustředění a soukromí, pak jsou open space kanceláře pro vás noční můrou. Budete se cítit jako zajíc na dálnici a vaše práce bude utrpení.

Když jste něco mezi, pak jsou open space kanceláře pro vás kompromis a vaše práce bude rutina.

Protože kancelář není jen místnost, ale také prostředí, které ovlivňuje naše práci i život.

Open space kanceláře jsou tedy zajímavým způsobem uspořádání pracovního prostoru, který má své výhody i nevýhody. Je třeba si uvědomit, jak nás ovlivňují, a najít způsob, jak se v nich cítit dobře. Protože kancelář je také náš druhý domov.

Od pravěkých dob, kdy naši předkové hledali útočiště v jeskyních, až po současnost, kdy žijeme v moderních domech a bytech, je bydlení základním lidským potřebou. Každý prostor, ve kterém žijeme, vypráví příběh – příběh o nás, o naší minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

Pravěký člověk hledal v jeskyních úkryt před nepříznivým počasím a predátory. Jeskyně poskytovaly stabilní teploty, chladné útočiště v létě a teplý, suchý úkryt v zimě. Ale život v jeskyni nebyl vždy ideální. Jeskyně byly často tmavé, vlhké a nehostinné, obývané jinými obyvateli, jako byli medvědi a hyeny. Přesto se v těchto prostorách rodily první známky lidské kreativity a ducha.

Pravěký člověk vytvářel nástroje z kamene a kostí, které mu pomáhaly přežít. V jeskyních byly nalezeny také první známky umění – malby na stěnách, které vyprávějí příběhy o životě a zvycích našich předků.

Dnes, tisíce let později, jsme se posunuli daleko od jeskyní. Žijeme v domech a bytech, které jsou plné moderních technologií a pohodlí. Ale stejně jako naši pravěcí předkové, i my stále hledáme v našich domovech útočiště a bezpečí. A stejně jako jeskyně našich předků, i naše domy a byty vyprávějí příběhy.
Každý pokoj, každý kus nábytku, každý předmět v našem domově má svůj příběh. Tyto příběhy mohou být o lidech, kteří tyto prostory obývají, o vzpomínkách, které se v nich ukrývají, nebo o sních a nadějích, které do nich vkládáme.

Ať už je to pravěká jeskyně nebo moderní byt, každý prostor je plný příběhů. A každý z nás má možnost tyto příběhy objevit a vyprávět. Protože v každém prostoru se skrývá příběh čekající na své vyprávění.